První hezké Vánoce

24. prosince 2014 v 11:15 | Aware |  Yaoi FF

Pairing: Ulquiorra Schiffer x Grimmjow Jeagerjacques
Anime: Bleach
Těšit se můžete na: sweet yaoi *-*
Anotace: Tak a máme tu slibovanou vánoční povídku :DD. Bude asi trochu delší než jsem původně myslela, stejně čekám na dárky a nemám co dělat :´(. Jsem v napínavé depresi, *zajímavý to pocit :D* ale každopádně jsem si psaním yaoi trochu vylepšila náladu. Docela jsem se do těch dvou vžila, taky nesnáším Vánoce, takže se mi to dobře psalo... Třeba mě jednou taky někdo takhle zachrání... Mno, snad se vám bude povídka líbit, je to takový dáreček, který máte ode mě *tehehe, jsem Ježíšek ;)*.
Nebudu se tu nijak rozepisovat, to se mi nechce, povídka bude sama o sobě nejspíš dlouhá, tak vám to čtení nebudu ještě protahovat. Všem vám přeju moc hezké Vánoce, ve zdraví přežijte ty chvíle strávené s rodinou. Sayonara ;)))



Nakopával každou plechovku, kterou viděl. Ve sluchátkách mu řvala hudba, aby k němu nedolehly všude hrající koledy. Nejradši by zůstal zavřený doma s plnou lahví od whisky, která by se postupně vyprazdňovala. Tak to ostatně dělal každé Vánoce už hezkých pár let. Dneska ale žádnou lahev od whisky doma neměl. Proto se rozhodl, že by se mohl aspoň vydat do hospody. Třeba tam natrefím na nějakého podobného zoufalce, jako jsem já. Jestli ovšem někdo takový je. Někdo, kdo by o Vánocích chlastal v hospodě. On takový byl.
Sice by rád oslavil Vánoce s někým, kdo by ho měl rád, bohužel ale nikdo takový nebyl. A proto byl rok co rok zavřený sám ve svém malém, tmavém bytě, všechna okna zatemněna, aby k němu nedolehlo sluneční světlo, a pomalu upíjel whisky až do doby než z opilosti usnul. Bylo to pro něj zničující, trávit takhle svátky, kdy nemá nikdo být sám. Co mu ale zbylo. Určitě to bylo lepší než být se svou rodinou, od které naštěstí už před několika lety utekl.
Prohrábl si modré vlasy, a pak dál s rukama v kapsách pokračoval směrem k nonstop otevřené hospodě, kde se v alkoholu utápěli stejně zničené duše, jako on.
Když se k hospodě dostal, měl úplně promáčeno v botách z toho, jak na ulici procházel mokrým sněhem. Suché nezůstali ani jeho vlasy, do kterých mu po celou cestu padaly vločky.
Otevřel dřevěné dveře, chvilku byl zaražen teplem, které uvnitř panovalo. V rychlosti si prohlédl osazenstvo hospody. Jak si myslel, žádný takový zoufalec tam nebyl. Když se ale podíval pozorněji, všiml si, že v rohu sedí u piva nějaký černovlasý mladík, možná jen o něco mladší než on. Hned si všiml jeho pronikavých zelených očích, které byly ještě navíc výrazně obtažené tužkou a přímo svítili z jeho bledého obličeje. Oblečen byl jen do černé, měl vysoké, kožené boty na šněrování a na ruce náramek s ostny. Rovněž si všiml jeho černě nalakovaných nehtů. První slovo které mu při pohledu na něj vyvstalo v hlavě bylo: emař...
Mladík sice vypadal zvláštně, ale zároveň z něj vyzařoval jakýsy podivný půvab, který ho hrozně přitahoval. Objednal si u baru taky jedno pivo, a pak se rozhodl, že se ho pokusí oslovit. No co, maximálně mě pošle do háje. Aspoň to zkusím... řekne si, a přijde ke stolu, kde černovlasý seděl.
"Ahoj..." oslovil hó váhavě.
"Ahoj." odpověděl mu překvapeně mladík.
"Můžu přisednout?" zeptal se.
"Jo, klidně..." sklopil černovlasý zrak.
"Jak se jmenuješ?"
"Ulquiorra... A ty?"
"Grimmjow." odpověděl mu modrovlasý, potěšený, že ho hned neodpálkoval. Možná se trochu stydí, ale to ho přejde...
"Grimmjow... To je zvláštní jméno."
"No ono Ulquiorra taky není úplně normální jméno."
"Já taky neměl úplně normální rodiče."
"To já taky ne..." usmál se Grimmjow a věděl že to má v kapse.
Za chvíli se oba rozpovídali, mluvili o všem možném, o tom proč jsou na Vánoce v hospodě, o jejich dětství... Zjistili, že toho mají docela dost společného. Oba neměli moc hezkou minulost, oba žijou sami a nemají přítelkyně. Povídali si docela dlouho, a čím víc toho vypili, tím důvěrněji se k sobě chovali. Přitom ani nebyli úplně opilí, jen tak, aby byli v té správné náladě. Ulquiorra si za chvíli přesedl tak, aby neseděl naproti Grimma, ale vedle něj, nechal se jím objímat.
Smáli se, tulili se k sobě a z původně zabitého vánočního večera se stala docela zábavná záležitost. Barman ty dva zděšeně pozoroval, divil se tomu, jak se z dvou úplně neznámých lidí stanou nejdřív kamarádi, a teď se navíc ještě ochmatávají. Z obavy z toho, co by se v jeho hospodě mohlo ještě přihodit, na ně podrážděně zavolal: "Hele vy dva, nemohli byste si tohle dělat doma?!"
"No, mohli..." odpověděl mu Grimm a přitáhl si obličej černovláska. který mu seděl na klíně, blíž k tomu svému. Chvíli si navzájem hleděli do očí, a pak modrovlasý pronesl vážně: "Ulquiorro... Šel bys ke mně domů...?"
"S tebou já půjdu na konec světa..." zahihňá se Ulquiorra, obtočí ruce kolem jeho krku a nevinně pootevře rtíky. Grimmjow rychle zváží, jak zareagovat. Nakonec vezme jeho obličej do dlaní a něžně se do jeho rtů vpije. V moměntě, kdy se začnou o sebe jejich jazyky vášnivě třít, si barman podrážděně odkašlá. Ti dva se od sebe rychle odtáhnou.
"Pojď, půjdeme ke mně." zvedne se a popadne černovlasého za ruku. Oba rozesmátí vyjdou na mrazivou, zasněženou ulici. Vzhledem k tomu, že se brzy stmívá, je už i docela tma. Vánoční ozdoby však svítí snad v každém okně, a díky tomu není takové šero, aby nevěděli, kam jdou. I kdyby ale bylo, nejspíš by si toho ani nevšimli. Jsou uzařeni ve své šťastné, přiopilé realitě. Prsty mají navzájem propletené, a pomalým tempem se dostávají ke Grimmově bytu. Ten není zrovna v nejlepší čtvrti, to ale ani jednomu nevadí. Grimmjow otevře dveře, a Ulquiorra nakoukne do malého bytu.
"Promiň, mám tu bordel..."
"To máš fuk." mávne rukou, a následován Grimmem vejde. Rozsvítí si světlo a Ulquiorra se položí na pohovku.
"Chceš něco k pití, nebo tak?" optá se ho.
"Ne, ani ne... Hele Grimmy..." chytne ho drobný černovlásek za rukua ustaraně řekne: "Mně je to docela trapné... Ale jsou Vánoce, a já ti nemám co dát..."
"To nevadí." stiskne ruku pevněji "Přece jsi nemohl vědět, že se potkáme."
"Ale já bych ti chtěl něco dát!"
Grimmjow se pousmál. Obejmul ho, a podíval se mu do hlubokých, zelených očí.
"Víš co? Dej mi sebe. A bude to ten nejnádhernější dárek, který jsem kdy dostal." řekne. Pohladí ho po jemné, bledé tváři a věnuje mu nádherný, něžný polibek.
Zvedne ho, a Ulquiorra mu obtočí nohy kolem pasu. Nepřestávají se vášnivě líbat, a to ani když s ním Grimm přejde práh ložnice a položí ho opatrně na postel.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karllička Karllička | E-mail | Web | 24. prosince 2014 v 14:15 | Reagovat

To je nej dárek k vánocům, který jsem kdy četla. Grimmík to vymyslel fakt dobře :D

2 Suteki Suteki | 25. prosince 2014 v 15:19 | Reagovat

Arigato :33
Jsem ráda že se ti povídka líbila - jdu teď nafotit svoje dárečky a hodit je sem ;)!!!

3 takamura-nerurin-miku takamura-nerurin-miku | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 9:09 | Reagovat

Nee-chan, tady máš ten odkaz na tu yaoi vánoční povídku, co jsme ti s karlou říkaly, že ji máš mega stejnou :
http://arashikyuketsukineko.blog.cz/1312/vanocni-povidka-v-ti-kteri-nesnaseli-vanoce

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

DESIGN BY ADÍS

~ myworldsfan.blog.cz