Den splněných přání

18. května 2015 v 21:46 | Aware |  Yaoi FF
Pairing: Sebastian Michaelis x Grell Sutcliff
Anime: Kuroshitsuji
Těšit se můžete na: yaoi, shounen ai
Anotace: Well... Opožděná povídka k svátku pro mého nejdražšího Grella :3 Mrzí mě, že jsem to dokázala takhle dotrollit, ale znáš mě... Snaha byla. Povídka má přes 2 000 slov, nic pro ty co nemají rádi dlouhé kecačky. Speciální poděkování Vichřici za psychyckou podporu při hektickém psaní, korekturu a návrh úžasného jídelníčku. Jinak doufám, že tě moc nezklame, i když jsi asi čekal něco jiného. Btw, včerejšek byl avsum. Nejhezčí prožití svátku, co si kdy pamatuju. Takže můj dnešní narozeninový den byl stráven psaním a mlácení hlavou do stropu *Nagat level*. A ANO. Mám narozeniny. Popřejte mi vy svině! :D
P.S. Obrázek vám dodám zítra, jsem líná něco hledat.


Hrabě Phantomhive seděl v pokoji, nohu přehozenou přes nohu. Čekajíc na dlouhý nudný den, líně bosýma nohama pohupoval. Sebastian zapínal perleťové knoflíčky jeho bílé košile a přitom říkal, co má mladý pán pro dnešek na programu. Cielovi však šly veškeré informace jedním uchem dovnitř a druhým ven. Vinil z toho ranní únavu, nicméně mu bylo jasné, že se nemůže soustředit z mnohem hlubšího důvodu.

Zatímco ho komorník oblékal, přemýšlel o předminulé noci. Tehdy se vydal sám zachránit svou snoubenku - Sebastiana poslal zjistit jména a adresy dívek, které byly stejně jako Elizabeth uneseny loutkařem jménem Drocell. Mezitím, co však Sebastian procházel místa činu, byl nechráněný. Brzy pochopil, že Pluto mu jako velká pomoc nejspíš neposlouží. A tak byl nucen jako bodyguarda využít onoho rudovlasého shinigamiho… Ne však zcela zdarma.
Moc dobře na dohodu s Grellem Sutcliffem pamatoval. Vypůjčí mu na jeden den svého komorníka, navíc mu ještě udělí to privilegium dělat si s ním, co jen chce. Zaprodávat Sebastianovo tělo ve svůj prospěch mu nepřipadalo nijak cizí. Ještě bylo ale nutné to Sebastianovi říct.

Zašklebil se na nic netušícího démona, který právě obouval jeho boty. Opravdu se těšil se na jeho výraz, až mu oznámí, do čí náruče ho uvrhl tentokrát.

Drobnou ručkou vjel do jeho černých vlasů, počkal, než na něj zvedne hlavu. Sladce se usmál.

Sebastian se na něj po chvíli překvapeně podíval, pak mu úsměv opětoval. Přeměřil si jeho roztomilou tvářičku. Rty se jemně přitiskl k jeho obnaženému kolenu. Ciel se však zatvářil poněkud pobaveně.

"Bohužel, Sebastiane, myslel jsem na něco trochu jiného." Odtáhl od sebe démonovu hlavu.

Komorník, který si špatně vyložil význam jeho úsměvu, svěsil ramena. Rychle se zvedl a usadil vedle mladého pána na postel.
"Dobrá tedy. Chtěl jste mi snad něco říct?" Zakrýval zklamání. Hrabě si položil hlavu do jeho klína, a spustil.:
"Pamatuješ si na loutkaře, že ano?" optal se, i když mu odpověď byla dopředu jasná.
"Samozřejmě, že si to pamatuji! Tehdy ode mě bylo vskutku nezodpovědné uposlechnout váš rozkaz a nechat vás nehlídaného. Kdybych to neudělal, nemuseli bychom mít nepříjemnosti s tím shinigamim. Cítím se zahanben, když si uvědomím, že jste se kvůli záchraně vlastního života obrátit na tak podřadnou bytost…"

"Ano, právě o tom bych rád hovořil."

Komorník posmutněl. Šlo poznat, jak hluboce ho to ranilo, a jak si vyčítal, že svému pánovi nemohl přispěchat na pomoc. Zároveň však musel uposlechnout rozkaz, který mu jeho pán dal.
"Když jsi tehdy prohledával místa činu, byl jsem velmi ohrožen, a tak jsem pověřil Grella Sutcliffa, aby mě chránil. To už víš. Neřekl jsem ti ale, že to neudělal zcela bez odměny."

Démonovi přeběhl mráz po zádech. Nebylo mu jasné, co by si mohl blázen, a ještě navíc shinigami vymyslet jako odměnu.

"Slíbil jsem, že pokud se svého úkolu zhostí zodpovědně a bude mi krýt záda, dostane jako odměnu… Tebe. Přesněji řečeno, jeden den s tebou, kdy si bude moct dělat, co se mu zlíbí. A ty ho budeš muset na slovo poslouchat, tak jako kdybys poslouchal moje rozkazy. Bez ohledu na to, jak nepříjemné to bude."

"Můj pane…" namítl.

"Nechci slyšet výmluvy. Je to jeden den."

Tak jeden den… Pomyslel si Sebastian. Nasadil poklidnou masku, v jeho nitru ale vybuchla bouře. Ciel ho tím bez přehánění rozzlobil - kvůli němu si připadal jako na trhu s masem. Věděl sice, že jeho pán mu může rozkázat cokoliv, to ostatně bylo i předmětem uzavřeného kontraktu. Stejně se však cítil jako levná děvka, která poslouží kdykoliv je třeba, aby z toho měl její pán prospěch. Copak mu na něm vůbec nezáleží?
Tento přístup ho nutil se od Ciela odpoutat. Nevěru mu de facto přikázal, takže si pak nemůže na nic stěžovat. Nebude řešit aroganci svého pána… a užije si to s Grellem.

V podstatě mu na shinigamim nejvíc vadil fakt, že je zkrátka shinigami. Přirozený nepřítel již po staletí. Když se ale přenesl přes jeho původ, a zapomněl na to, jak šíleně poblázněný do něj je, nemusel být až tak špatný. Určitě to s ním bude úplně jiné, než s jeho pánem, kdo ale tvrdil, že to bude také horší…

Změna je život… Povzdechl si v duchu. I pokud to bude absolutně otřesné, pořád s ním musí strávit jen jeden den. A sice by si to nikdy nepřipustil, ale část jeho nitra se dokonce těšila. Přece jen, Grell měl dost zkušeností, sex s ním by nemusel být špatný.

Opět se zatvářil lhostejně. Už byl trochu klidnější, stále však Cielovi jeho chování zazlíval.

"Jak si přejete, mladý pane. Kde bych se s ním podle vás měl setkat?"

"Měl by přijít sem. Potom ocením, když se mi budete klidit z očí. Očekávám ho někdy kolem dnešního poledne."

"Dobře. Pokud mě tedy omluvíte, šel bych se věnovat přípravě oběda." Usmál se svým proslulým, falešným úsměvem.

Když se za ním zavřely dveře, hrabě se nešťastně rozplácl na postel. Reakce jeho sluhy ho více než zklamala. Byla tak… bez emocí. Marně doufal v zlost, smutek, zděšení, nebo cokoliv jiného. Ne nadarmo se říká, že démoni žádné emoce nemají. A on přitom doufal jen v trochu zábavy…

***

"K dnešnímu obědu jsem pro vás připravil kuřecí vývar se zázvorem a orzem, hlavní chod bude dušené telecí s houbovým ragú, a jako dezert se bude podávat čokoládovo-karamelový koláč politý javorovým sirupem. Nechte si chutnat."

Mezitím, co si hrabě vychutnával svůj oběd, rudovlasý bůh smrti se již nervózně poflakoval po pozemku Phantomhivů. Byl mu dost známý - ještě nedávno to byl on, kdo zastřihával keře na rozlehlé zahradě. Teď už se o to stará někdo jiný. .. A jak tak znal neschopnost ostatních sluhů domácnosti, kteří slouží pravděpodobně pouze jako dekorace, bylo mu jasné, kdo keříky zastřihává místo něj.

"Sebby, už si jdu pro tebe…" zašeptal.

Démon vyhlédl z okna, a všiml si červené skvrny, co se v dáli pohybovala u panství.

"Myslím, že náš host už dorazil, mladý pane." Ciel otráveně koukl stejným směrem jako jeho sluha.

"Dobře, tak jdi za ním ven. Nepotřebuju, aby se znovu motal v mém sídle."

"Yes, my lord. Uvidíme se tedy nejspíš zítra. "

"Ano, a užij si to." Zašklebil se na něj škodolibě.

Jakmile zbytečně hlasitě Sebastian třískl dveřmi, polohlasem si pro sebe řekl: "To si piš, že si to užiju, ty svině malá…"

Grell okamžitě vystartoval vpřed tempem olympijského běžce, vrhl se svému miláčkovi kolem krku.

"Ahoj…" usmíval se na něj démon rozpačitě. Veškerá dominance z něj vyprchala, najednou si nebyl jistý, co by měl dělat.

"Sebby…" zamumlal shinigami. Zabořil hlavu do černovláskovi hrudi. Vypadalo to, jako by byl už teď na vrcholu blaha.

"Takže…" odkašlal si, aby prolomil napjaté ticho. "Máš nějaký plán, co bys chtěl dělat?"

"Uh… Napadlo mě, že bychom mohli jít někam na procházku… A pak se třeba najíst… Nachystal jsem nám piknik, Sebby!" zamával červeným proutěným košíkem.

Sebastian se skoro začal smát. Červenající se Grell mu připomínal nějakou roztomilou, stydlivou školačku z románu pro dívky. Byl to pravý opak toho drzého živlu, který hned při jejich prvním setkání vykládal, jak spolu budou mít děti. Nic ale proti této sladké verzi, která ho přišla vyzvednout, neměl. Připadal mu jako větší holka než kdy obvykle. Bůh ví, co se z něj ale v průběhu jejich rande stane - pochyboval, že by vydržel dlouho takhle nevinný.

"Tak, můžeme jít?"

Nechal se rudovlasým chytit za ruku. Úplně viděl ty hvězdy v očích, které z něj zářily. Zdál se mu extrémně šťastný. Nevěděl proč, ale tenhle nový pocit se mu líbil. Jeho pán ho nikdy příliš nedoceňoval, Grell byl však šťastný z každého objetí které mu dal. Bylo hezké připadat si… milovaný?

Kráčeli mlčky po celou dobu, co byli v lese. Když se trochu přiblížili městu, Sebastian promluvil.

"Co takhle jít se posadit do parku, a tam se najíst?"

"To bude romantické… večere v parku při západu slunce…"

Starý Grell byl zpět spolu se svým fantazírováním.

"Zní to romanticky." Zastavil Grella za chůze. Jemně si za bradu natočil jeho obličej a políbil ho. Dlouze a vášnivě. Cítil rudovláskovi ruce, jak se obtáčejí kolem jeho krku, a přitahují si ho blíž. Dlouho nebyli nuceni udělat nějakou pauzu na nadechnutí - oba vydrželi mnohem víc než běžní lidé. Když už se však jejich rty rozpojili, stejně Sebastian dlouho zaháněl doznívající šimrání v podbříšku. Bylo to tak jiné… a tak krásné…

I Grell vypadal jako před infarktovým stavem. Sebastian už jenom očekával, kdy se mu spustí krev z nosu.

V parku na jídlo dlouho ani nepomysleli. Na to se jim zdálo líbání mnohem zábavnější. Váleli se po sobě v trávě, a pohoršovali spořádané občany Londýna. A bylo jim to jedno.

"Otevři pusu!" vykřikl Grell, až ptáčci sedící opodál vyděšeně odlétli. Černovlasý ho poslechl, načež shinigami vytáhl ze svého košíku jahody, a začal Sebastiana krmit. Démon se zařídil podle rudovláskova vzoru - posadil si ho na klín a krmil ho taky. Matky procházející kolem svým dětem nad tou podivnou dvojičkou zakrývaly oči. Čím větší tma se však snášela, tím méně obyvatel se v parku objevovalo. A když slunce zapadlo úplně, nebyl tam zhola nikdo.

"Sebbý…?" políbil shinigami démona na krk.

"Ano?"

"Udělejme to tady… prosím…"

"Zbláznil jsi se? Chytil hlavu rudovláska do dlaní. "Půjdeme k nám."

"Ta-dy!" trval na svém Grell umanutě.

"Ne."

"Já - je to rozkaz, Sebby! Tenhle den můžu dělat cokoliv. A já to chci dělat tady a teď."

Černovlásek si povzdechl. Ciel mu udělil dost nebezpečnou pravomoc.

"Dobře, ale připrav se utíkat, kdyby přišla policie."

"A ty bys mě jako nenesl?"

"No, asi by mi nezbylo nic jiného, pokud bych nechtěl skončit ve vězení."

Umlčel případné Grellovi námitky polibkem. Povalil ho pod sebe na trávník a obkročmo si na něj sedl. Svlékal mu červený kabát, jeho protějšek se postaral o knoflíky košile. Zuby mu stáhl kravatu - z toho Sebastian pociťoval nepříjemné těsno v kalhotách.

Navzájem ze sebe rychle strhávali svršky, už se nemohli jeden druhého dočkat. Oblečené zůstalo ledabyle poházené na trávě okolo nich. Oba si byli vědomi časové tísně, takže byli nuceni spěchat. Líbali se vášnivě, jako by se jeden druhého nemohli nabažit.

Sebastian se hladově přisál na jeho bradavku, dráždil ji zuby. Jazykem mu přejel přes ploché, svalnaté bříško. Prsty zlehka přejel přes jeho přirození. Neměl ale odvahu to dál protahovat, přece jen by se nerad objevil v novinách jako exhibicionista.

Chytil Grella za stehna a roztáhl mu nohy od sebe. Bez jakékoliv přípravy do něj vnikl. A nebyl to žádný problém. Když si uvědomil, co museli s Cielem oba vytrpět, a stejně to nikdy nešlo úplně jednoduše.

Rudovlásek chytil Sebastiana za ramena, vzrušením do nich zarýval nehty. Přirážel oproti němu, Sebastian zrychloval. Uvnitř byl tak dokonalý, že ho nutil sténat. Oba se však tišili, jak nejvíc to šlo, nechtěli na sebe přitáhnout nevítanou pozornost.

Rychlé tempo a dobře směrované přírazy dohnaly Grella brzo k slastnému vrcholu. Potřísnil Sebastianovo břicho lepkavou tekutinou, on ho zanedlouho následoval.

Oba se svalili do trávy, démon vydýchával nejbouřlivější orgasmus v životě.

"To bylo… úžasné…" vypravil ze sebe shinigami.

"Bylo. Pojď, pospěš, musíme se obléct. Pokračovat můžeme už u Ciela doma."

Jen co se v rychlosti nasoukali zpět do oblečení, vzal černovlasý Grella do náruče.

"Asi by trvalo dlouho, kdybychom šli pěšky… Nech to na mě. A drž se." Usmál se. V očích mu přeběhl démonický lesk. Najednou zrychlil tak, že Grell nebyl schopný vnímat okolí. Vše se mu jevilo jako jedna velká, rozmazaná šmouha. Nevěděl, kolik času přesně uplynulo, bylo to ale hodně rychlé. Než si stihl něco pořádně uvědomit, stáli před panstvím. Sebastian ho nepokládal, i když už neutíkali. Z kapsy vytáhl svazek klíčů, a otevřel těžké dubové dveře. Pak prošel s rudovláskem v náručí celou dlouhou chodbou v přízemí, až vešli do malé komůrky. Jediné, na co se zaměřili, byla opět postel. Ani jeden pro teď nedokázal myslet na nic jiného. Démonickému tempu se přizpůsobil i Grell. Protentokrát to byl on, kdo Sebastiana položil pod sebe. Jeho úmysly však byli zcela jednoznačné. Zkušeně rukou vydráždil přirození komorníka, aby dosáhlo patřičné tvrdosti. Pak na něj ztvrda dosedl. Rychle se nadzvedával a zase klesal. Neměli teď důvod se tlumit, tak se hlasité sténání obou milenců rozléhalo sídlem. Sebastian se sám snažil tak, jak mu to poloha dovolovala, neměl dost. Přes vlastní zaujetí tím druhým, že neslyšeli klepání.

"Se-Sebastiane… Už budu!" zakřičel Grell.

Najednou se ozvalo strnulé odkašlání. Rychle zastavili své aktivity, a otočili se směrem ke dveřím. V nich stála Mei-Rin v noční košili, se zakrváceným nosem. Tváře červenější než Grellovi vlasy.

"Ehm… Pane Sebastiane… Já…"

Nedozvěděli jsme se, co Mei-Rin chtěla říct, protože se skácela k podlaze jako dřevo. Oba už dostatečně vyděšeni, pro jistotu ukončili své noční hrátky.

Když shinigami brzo ráno odcházel, aby se vyhnul Mei-Rin a zbytku služebnictva, rozloučil se posledním polibkem.

"Miluju tě, Sebby…"

"A víš, že já tebe možná taky…?"

LOL! Jste rádi že jste u konce? Gratuluju všem co to v prostředku nevzdali. Máte můj obdiv!!!
Btw, že je název povídky děsně, ale DĚSNĚ originální? :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 OK tak teda Vichřice OK tak teda Vichřice | 19. května 2015 v 15:53 | Reagovat

DUŠEné telecí :-P

2 Suteki Suteki | 19. května 2015 v 16:41 | Reagovat

[1]: ANO; THAI WOONE :D

3 Nanejvýš spokojený Grellíček :3 Nanejvýš spokojený Grellíček :3 | Web | 19. května 2015 v 17:14 | Reagovat

ARIGATOU GOZAIMASU, AROISU-CHÁÁÁÁN! Bože, já jsem tak moc šťastný, že jsem ti nedovolil s tím seknout a donutil jsem tě to dopsat :33333333 Je to jedna z nejdokonalejších povídek, jaké jsem kdy četl, minimálně z těch na Kuroshitsuji ta určitě nejlepší <3 SEBAGRELL FOREVÉÉÉÉR <3 <3 Jsou děsně cute spolu :333 Přesně něco takového jsem si přál :333 Četl jsem to už tak pětkrát, jestli se nepletu. .__. Co se mi z této povídky ale nemůže nikdy omrzet, je ona věta "To si piš, že si to užiju, ty svině malá…", jak jsem to četl včera, když jsi to zveřejnil, chytil jsem takový výtlem, že jsem vzbudil Šerdu a otec z vedlejšího pokoje doletěl, že co se děje xDDDDD Totálně z toho nemůžu do teď xDDDDD
Ehm...já říkal, že ten koment bude mít smysl, že? Hm, nevyšlo. Nevadííí, se vsákne.
Už se těším, až vypotíš další spoustu krve a napíšeš mi nějakou tu další povídku :333333

4 Suteki Suteki | 19. května 2015 v 17:24 | Reagovat

[3]: Jsem rád, že potěšilo. Tvoje povídka byla mnohem vic avsum ale :** Ale tohle se to poslední co jsem ti psal! Radši ti něco koupím. Protože takhle bolestivé psaní jsem nezažil už dost dlouho. Au :( Musíš mi udělat nějakou náhradu,  až se zase uvidíme :(

5 Nanejvýš spokojený Grellíček :3 Nanejvýš spokojený Grellíček :3 | Web | 19. května 2015 v 17:26 | Reagovat

[4]: Já ti všechno vynahradím, neměj strach :* Pořádně si zasportujem ^^ A ty mi na mé narozeniny uděláš laskavost a napíšeš mi další povídku :33 Hai, Lojzíčku? :3333 <3 Aby to pro tebe nebylo tak těžké, vyberu si jiný pár. Co bys řekl na Ryuzakiho a Lighta? A můžeš rovnou začít promýšlet :P

6 Suteki Suteki | 19. května 2015 v 17:30 | Reagovat

[5]: Narozeniny máš až za půl roku, to ja to budu hezky psát až 25. 10. a budu z toho na depku :3 Možná, když si těch 209 minut zasportujem, tak ti to napíšu... Snad.

7 Nanejvýš spokojený Grellíček :3 Nanejvýš spokojený Grellíček :3 | Web | 19. května 2015 v 17:32 | Reagovat

[6]:Tak dobře, to beru. Miluju tě, Lojzí, jsi úžasný! :3 <3

8 Suteki Suteki | 19. května 2015 v 17:35 | Reagovat

[7]: Já vím :333 taky tě miluju <3 (připomíná mi to debatu jistých dvou nejmenovaných osob tohleto xD)

9 Nanejvýš spokojený Grellíček :3 Nanejvýš spokojený Grellíček :3 | Web | 19. května 2015 v 17:36 | Reagovat

[8]: LOL, stop PLZ. Nepřirovnávej nás k nim. xD My jsme víc sexy ˇ^ˇ

10 Suteki Suteki | 19. května 2015 v 17:39 | Reagovat

[9]: Jsme xDD Ja jen ze jsem si na ně vzpomněl. Už radši nepiš, ať se nám tu nerozjede debata jak u článku vanes x333 btw odepsala yomi? xD

11 CoJáViemWilliam CoJáViemWilliam | 3. července 2015 v 17:31 | Reagovat

"To si piš, že si to užiju, ty malá svině" Tak to mě zabilo :D

12 Suteki Suteki | 3. července 2015 v 21:44 | Reagovat

[11]: To mi osoba, pro kterou jsem to psala říkala taky... No jo... Taky se mi to tam líbí xDD

13 Yumiko Yumiko | Web | 27. října 2015 v 20:41 | Reagovat

Nej povídka ever a taky se přidám k tomu "To si piš, že uřiju ty svině malá..." Jéj, Sebby projevil city :D ale jinak je to velmi originální. Škoda že se tam vážně Sebby nelíbal s Grellem :D

14 Suteki Suteki | 27. října 2015 v 20:50 | Reagovat

[13]: Jééé, děkuju moc! :333
Jak to tak vidím, tahle hláška se líbila na celé povídce všem nejvíc xD A jinak jsem ráda, že se lidi konečně dokopali komentovat a poslední dobou mám čím dál tím víc ohlasů, jen tak dál! I obyčejná, ohraná hláška jako: "Super povídka!" hrozně potěší! ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

DESIGN BY ADÍS

~ myworldsfan.blog.cz