Rekapitulace Animefestu 2015

21. května 2015 v 16:31 | Aware |  Cony a vše kolem nich


ANIMEFEST 2015



Well… Nebyla bych to už já, kdybych hodnocení nějaké akce nepřidala dva týdny po zakončení *věčně nestíhající retard*. A tak tu máte přesně 18 dní zpožděný článek o Animefestu, jenž jsem měla tu čest navštívit. Ano, byl to hektický víkend. Ale s klidem mohu říct, že byl jeden z těch nejlepších víkendů, které jsem kdy vůbec prožila. I když jsem si mohla užít jen sobotu a neděli, stejně nelituju peněz, časových prostředků a všeho co jsem kvůli němu vynaložila.

Jako zlíňačka to nemám do Brna až tak daleko. Předem jsem odmítla nocování v přecpané tělocvičně, bez soukromí a vůbec možnosti spát, tak jsem se domluvila s kamarádkou z Brna, zda by mi na tyto tři dny neposkytla nocleh a stravu.

V pátek večer jsem přijela do Brna (bohužel dříve to pro mě nebylo možné). Po chvíli strávené hledáním Francouzské ulice, která byla od zastávky šaliny, na kterou jsem přijela až nebezpečně daleko (a s mým orientačním smyslem opravdu nebylo lehké cokoliv najít), jsem konečně přišla do domu, který mi poskytoval azyl. Měla jsem v plánu jít spát co nejdříve, protože zítřejší vstávačka pro mě byla nejpozději v sedm. Nicméně, s kamarádkou jsem se neviděla sto let, a tak než jsme si pořádně pokecaly, byly dvě xD Fakt paráda -,-. Po pěti hodinách spánku jsem tedy vstávala - pořád jsem na tom byla líp než lidi, kteří přespávali přímo na akci, nebo ještě líp nespali vůbec.

Po rychlé snídani, která byla na dlouhou dobu jediným jídlem dne, jsem se začala strojit do cosplaye Aloise Trancyho z Kuroshitsuji (mimochodem epic fail xDD).

Příliš pozdě jsem si uvědomila, že kraťásky a deset stupňů opravdu nejdou moc dohromady, a tak jsem už v paruce a celkově dost divně ohozená vybíhala hledat nedaleký Albert (ano, opět mi úžasně pomohl můj skvělý orientační smysl -,-). Zakoupila jsem zde dvoje silonky, aby bylo aspoň něco, a se skluzem utíkala zpět, doladit poslední detaily. Myslím, že občané Brna už si za dvanáct let Animefestu na podobná individua dokázali zvyknout. Snad.

Zbývalo už se jen nechat nafotit mou ne-otaku kamarádkou, která osobu v paruce viděla nejspíš poprvé v životě (nebo se tak aspoň tvářila), a už jsem ve stresu, a napětí pokračovala směr výstaviště.

Na místo činu jsem dorazila někdy kolem deváté. Parkoviště již netrpělivě okupoval(a) Ciel spolu se svou sestrou, protože jsme měli společnou vstupenku (omluvte mě, ale roleplay mi zasáhl do života natolik, že se mi motá mužský a ženský rod, špatně mívám i shody podmětu s přísudkem. Prostě už nevím, koho beru jako ženskou a koho jako chlapa xD)

Odchytila jsem si svého Grella, který měl tu čest strašit na AF už od včera, a nechala se provést po areálu. Konečně jsem měla tu čest prohlédnout si Yuzu a Tanuki spolu x333.

Zabíjeli jsme čas poflakováním po stáncích. Nechali se fotit random lidmi (za dobu AF i si nás vyfotilo 23 lidí, což je na můj lamný cosp úspěch). Nadávali jsme na cosplayery stejné postavy a vzájemně se uklidňovali, že jsme hezčí xD (ano, debilní kecy cosplayerů)… Kolem jedné hodiny jsme začali řešit, co s dnem. Já i Grell jsme měli dopředu jasno, že si chceme srazit sebevědomí na cosplay soutěži, ta však začínala až 15:30. Oba jsme měli hlad, tak jsme uvažovali, že si zajedeme do KFC u nádru. Jelikož však nejsme z Brna, luxus jako šalin kartu jsme neměli. Uvědomili jsme si, že jen cesta na nádro a zpět by nás vyšla na 40 Kč, proto jsme chtěli radši držet hladovku. Já jakožto malej otravnej shoťák jsem začal skuhrat, že mám hlad. Ale v ten moment se snesl anděl s křídly svobody… Ano, procházející Mikasa kterou jsem viděl poprvé v životě, mi nabídla svoje tvarohové buchty. Připadal jsem si jako výjimečná… socka. Každopádně té Mikase hluboce děkuju. Ušetřila mi spoustu peněz a času…

Byla nám kosa, a neměli plány, a tak jsme si jen ze srandy zašli na přednášku o scénáristických podivnostech na školní půdě (pro přiblížení, přednáška byla o tom, jak vypadá škola v anime, a jak je to ve skutečnosti v Japonsku). Měli to opravdu dobře provedeno, obzvlášť ta část s mocnou studentskou radou mě pobavila.


Blížíme se však ke klíčovému momentu, a mojí nejdůležitější události Animefestu. Nevím, kolik z vás zná cosplayerku jménem Nakashima Itoe. Podle mě je to jedna z nejdokonalejších Sebastianů na této planetě, a bez přehánění ten nejlepší v ČR. Při vycházení z Rotundy jsem ji viděla, jak stojí v kilometrové řadě na cosplay soutěž. To, co se dělo dál, mám rozmlžené… Vím, že jsem se otočila na podpatku, a vyjekla na Grella: "Támhle stojí Nakashima!"

Pak přišel moment nevěřícného koukání, pak pištění, a pak takové to doletění pro fotku. Zatím jsem ji viděla vždy jenom na fotkách, a i tam se mi dost líbila. Ale v reálu byla ztělesněnou dokonalostí. Dala mi svoji fotku na foto papíře, kterou teď mám umístěnou na čestném místě v mé peněžence, jako úplný debil. A pochválila Grellovi, který na ni začal valit jak dokonalá je, jeho cosplay. Ještě dva týdny po Animefestu o tom vykládal. Nenápadně jsme s vedle ní přivtěřili do oné, kilometry dlouhé řady na cosplay soutěž, protože tam jsme se přece museli dostat

Lol. Měla bych si vynadat za to, kolik textu jsem vyplýtvala na naše setkání s Naki. Vydýcháváme to však doteď. Ona je prostě avsum <333.

Dobře, zpět do reality. Dostali jsme se teda na cosplay soutěž, ještě jsme vedle sebe pustili procházející Rusko a Prusko :P *rebel vole xD*

Všichni cosplayeři tam byli úžasní. Můj hlas padl pro Sinon ze Sword art online, protože tu jsem jako jednu z mála znala (a hrozně se mi líbilo její vystoupení :3). Vyhrál nakonec cosplayer ze hry, kterou jsem bohužel zapomněla, opravdu si to ale zasloužil. Takhle propracovaný cosplay jsem nikdy neviděla. Já, která by neudělala ani pořádný cosp z anime se asi nemůže pouštět do her xDD.

Další přednáška, na kterou jsme chtěli jít, začínala až večer, a tak jsme zaujali strategickou pozici na schodech před rotundou, kde si nás fotilo nejvíc lidí. Už ani nevím, jak se to stalo, nejspíš jsme byli požádáni o foto. Každopádně, dali jsme se do řeči se slečnou v civilu jménem Lucy, a jejími kamarády. Po chvíli povídání jsem v ní vzhlídla opravdu fajn holku. A tak když Grell utekl potěšit trochu svého Sebastiana, který se cítil zanedbáván, šla jsem s onou Lucy hledat večerku. Tvářila se, že přesně ví, kde daná večerka je, a tak jsem ji jen slepě následovala. Netušila jsem, že Lucy doufala v to samé, a ve skutečnosti jsme ani jedna nevěděly, kde se večerka vlastně nachází. Nachodily jsme asi dva kilometry okolo výstaviště, než si Lucy vzpomněla, že večerka leží asi deset metrů od hlavního areálu… Proč ne… xDD

Užily jsme si tedy nějaké to dobrodružství, koupily colu a brambůrky, o které mě okradla Lucyina starší sestra a Kurosaki. Skoro hodina zabitá hledáním, a tak jsme si už jen na chvilku poseděli ve stánku s občerstvením, a šlo se na cenzuru. Opět jsme se jako pravé vtěry vecpali dopředu, ačkoliv jsme měli trochu problém přemluvit slušnější jedince k činu. I tak nás na přednášku skoro nepustili, nakonec jsme seděli úplně nahoře v Rotundě na zemi. Aspoň jsem si mohla natáhnout nohy, protože mě po třinácti hodinách chození na vysokém podpatku opravdu bolely. Lucy byla na opačném konci sálu, Grell se Sebastianem, a tak jsem se bavila s úplně random týpkem z chaosu. Vzhledem k mému bílému náramku jsem se s ním hádala, když vyhlašovali body pro chaos, a zase naopak. Docela jsme se spolu ale nachlámali ujetým videům, která nám na cenzuře pouštěli (viz. konec článku). Přednáška byla opravdu zábavná, fakt by mě nenapadlo, jak šílené způsoby cenzurování Japonci dokážou vymyslet. Trošku se ale protáhla, tak jsem odjížděla okolo desáté. Čekalo mě stejné bloudění jako včera, jen ve větší tmě. Úplně vyřízená jsem se zbavila paruky, odmalovala se, konečně se pořádně najedla a chtěla jít spát. Kamarádka však potřebovala vědět úplně všechno, jak jsem se měla, chtěla vidět fotky, videa a věci co jsem si koupila. Opět jsme se zakecaly a šla jsem spát až skoro ve tři. Budíček o půl sedmé. Úžasně vyspaná xD.

V neděli jsem neměla tolik práce s parukou, horší však byl make-up. Zatímco na Lojzu jsem byla namalovaná během pěti minut, teď mi to trvalo podstatně déle (lepení řas, mnohem více make-upu)… Celkově jsem ale stíhala víc, tak jsem o půl deváté byla opět na značkách. Grell mě opustil hned, jak jsem přišla, šel si odfláknout své povinnosti se Sebbym, tak jsem se chvíli potulovala forever alone ve snaze najít někoho, koho znám. Nepodařilo se, zamířila jsem sama směr stánky a Rotunda. Přepadla mě nějaká borka ve školní uniformě s blonďatou parukou, a ptala se, zdalipak vím, kde je nejbližší večerka. Lol. Hezky jsem si zamachrovala a dovedla ji tam. S tou borkou (bohužel nevím jak se jmenovala) jsem se flákala, dokud jsem nenašla Lucy. Měla jsem půl hodiny, než mi začne přednáška, tak jsme podnikaly rychlé nákupy (celý můj nákupní seznam je na konci článku). Pár minut před vpouštěním do rotundy jsem se nacpala ke Grellovi, Sebastianovi a Shiraishi. Mimochodem, místo kam jsem mířila, bylo konečně něco týkající se yaoi. Aneb archetypy postav v homoerotické literatuře (čti: povahy semeho/ukeho). Přednášející byla bloggerka Nagat, známa svým sarkasmem a specifickým vyjadřování, které se velmi těžko napodobuje. Úplně jsem se našla (resp. Alois se našel) v charakteristice Padlý anděl. Chudák, kterého v dětství znásilňovali, sadistický, neschopný utvořit vztah, pokud má lásku, tak je neopětována. Nemůže vyjít na nákup, aniž by se ho někdo nepokusil ojet .-. No řekněme si, to je celý Alois. Grellí byl údajně typ flundra. Normálně to znamená děvka… Jenže když jsem si tento výraz o pár dní později googlila, strýček Google mi ukázal rybu o.O. Well, asi chodím s rybou. Že jsem si nevšim?!? Každopádně, na slidu s charakteristikou flundry byl přímo Grell. V sálu byli dva, ten můj a Bebebebee - a na ně se všech 600 lidí, co se do rotundy nacpalo, najednou podívalo (na mě koukali jen ti, co mě znají, když se objevil onen padlý anděl, ten den už jsem neměla Lojzu). Bohužel se přednáška kvůli skluzu celá nestihla :(…

Do zakončení conu už jsme neměli žádné plány. Proběhlo smutné loučení s drahou Lucy, které jel vlak. Kdyby tak jen bydlela o něco blíž… Je daleko 395 km, a to opravdu není kousek. Když Lucy se ségrou odešla, vyhledala jsem Shiraishi, a šly jsme si stoupnout k nějakým jejím kamarádkám do řady na zakončení conu (lidi, nemám páru, kdo to byl, každopádně stály hned jako první v řadě, nevyužij toho).

Jako největší blbci jsme stáli v ukrutné zimě, v krátkých sukních a bez mikiny. Really not bad. Na zakončení conu nás měli vpustit ve 14:00, 14:20 jsme pořád stáli před Rotundou, zmrzlí na kost. Otravně vypadající orga nám oznámil, že kvůli skluzu spojili vyhlášení soutěží se zakončením. Tím pádem všichni lidi, kteří poctivě čekali venku v řadě, měli smůlu. Naštěstí spousta lidí musela odejít dřív - přece jen tam byli posbíraní z různých koutů republiky, a byli vázaní na vlaky apod. Orgové doplňovali sál lidmi - a tak jsme jakožto jedni z prvních byli vpuštěni. Nacpaly jsme se se Shiraishi vedle Grella, zrovna když pouštěli video pro vítěznou stranu - řád! Jako hrdá zástupkyně řádu jsem začala okamžitě hulákat a tleskat, čímž jsem si vysloužila dosti vražedné pohledy chaosaček vedle mě. Na závěr jsme si všichni zařvali Sore! do kamery, jako pozdrav pro diváky sledující na streamu. Po celém výstavišti rozlila depresivní vlna smutku, davy se pomalu trousily ven. S Grellem jsme se šli zbavit paruk, ještě si zajeli ochutnat brněnské bubble tea do Vaňkovky, a jelo se domů. Unavená a smutná jsem se vrátila, už teď netrpělivě odpočítávám dny do Adviku, popřípadě Animefestu 2016, na kterém se musím objevit i kdyby mě to mělo stát všechno. Škoda, že cony na které se dostanu, jsou pořád za pekelně dlouhou dobu :((

ZombieHunter!Sebastian by LadyNico7
A na závěr takový malý bonus :33333 Nakashima :3333 Na AF jsem ji viděla ve visual kei verzi + v komornické verzi Sebbyho. A v obou verzích byla dokonalá :333333
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Geiru-chan Geiru-chan | Web | 21. května 2015 v 18:29 | Reagovat

Příští rok jedu s tebou!!

2 Suteki Suteki | 21. května 2015 v 19:43 | Reagovat

[1]: Tak to teda jedeš! Nechci slyšet výmluvy!

3 Ame-san Ame-san | E-mail | Web | 22. května 2015 v 21:56 | Reagovat

Ja jsem neokupovával(a) netrpělivě parkoviště :ppppppp Báááka (ka)??? 8-O

4 Suteki Suteki | 24. května 2015 v 19:16 | Reagovat

[3]: Když už tak NEOKUPOVALA! Každopádně jsi na mě čekala.

5 Renyu Renyu | E-mail | Web | 4. června 2015 v 21:26 | Reagovat

Aww, já Ti závidím, na AF se asi jen tak nedostanu qwq Super článek :3

6 Lucille-chan Lucille-chan | 9. června 2015 v 22:00 | Reagovat

Awwww :3 Skvěle si to napsak Lojzíku ^^ Těším se na Advík a na yaoi fotky :33

7 Suteki Suteki | 10. června 2015 v 22:00 | Reagovat

[5]: Třeba jo :3. Jeden nikdy neví, je důležité to zkoušet. Ja se taky na AF dostala vcelku haluzářsky xDD

[6]: ARIGATOOOU :33. I já se děsně těším! Nafotíme sexy fotky... Mimochodem ten dnešní skype call neměl chybu!  Škoda jen že se nám to furt vypínalo xD.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

DESIGN BY ADÍS

~ myworldsfan.blog.cz